Nebe pod oblohou

aneb
píseň ostrovní

ženě Janě k výročí...

----------------------- ....................MP3..

 

Nebe pod Oblohou
(Píseň ostrovní)

Dej mi ruku a pojď, oči měj klidně zavřený
Cestu už znáš dávno nazpamět
S námi houpá se loď, z moře času jsou dvě vteřiny
Na vlnách sem a tam a zpět

Celý svět za námi splývá
S klikatou linkou pobřeží
Co modrý obzor před nami skrývá
Snad ví jen zítřek moudřejší
Ani já ani ty, ani ani osud na nitích
Nezná, jen tápe, jen tuší cíl
Prý není k najití, říká moře všude rozlitý
Náš tajemný ostrov či světadíl
Ze všech sil ať vítr dál sviští
Jen ať už praská v plachtoví
Co příď před námi v dálce tříští
Den příští snad to ví.
Ani sever ani jih,
náhle vítr, slyšíš, vítr ztich
Otevři oči - už vidíš zem
Ani proto ani proč, dej mi ruku,
Dej mi ruku - a skoč!
Ten malý kousek snad doplavem.

Pevnou zem znovu mít pod nohou
Místa, co důvěrně znáš
Beze změn naše "nebe pod oblohou"
I ten strom poznání je náš:

Že v dnešní době sopečné
Jsou dál i věci skutečné
To všechno naše společné:

Ty zimy i léta - co padá i vzlétá
Ráje a zahrady a syčení na hady
To zasete i to co narostlo
To vše jede s námi na ostrov

To společné spolu
U lože, u stolu
Pár myšlenek a věcí
A jiné plochy třecí
Naše Země i vesmír,
to dej mi i vezmi -
Pár přátel ve svetru
a plevy ve větru
To vše jde s námi na ostrov
Na zkoušku i na ostro

 

Až jednou dočasný čas nás obou
Nás časem naučí
si navzájem i boty obout
Tou dobou budem za dnešní ostrov vděční.

Možná tak začíná i život věčný.

Oh, yes.