Untitled Document

Dej mi ruku a pojď, oči měj klidně zavřený
Cestu už znáš dávno nazpamět
S námi houpá se loď, z moře času jsou dvě vteřiny
Na vlnách sem a tam a zpět

Celý svět za námi splývá

S klikatou linkou pobřeží

Co modrý obzor před nami skrývá

Snad ví jen zítřek moudřejší

Ani já ani ty, ani ani osud na nitích
Nezná, jen tápe, jen tuší cíl

Prý není k najití, říká moře všude rozlitý

Náš tajemný ostrov či světadíl

Ze všech sil ať vítr dál sviští

Jen ať už praská v plachtoví

Co příď před námi v dálce tříští

Den příští snad to ví.

Ani sever ani jih,
náhle vítr, slyšíš, vítr ztich

Otevři oči - už vidíš zem

Ani proto ani proč, dej mi ruku,

Dej mi ruku - a skoč!
Ten malý kousek snad doplavem.

Pevnou zem znovu mít pod nohou

Místa, co důvěrně znáš

Beze změn naše "nebe pod oblohou"

I ten strom poznání je náš:

Že v dnešní době sopečné
Jsou dál i věci skutečné
To všechno naše společné:

Ty zimy i léta - co padá i vzlétá
Ráje a zahrady a syčení na hady

To zasete i to co narostlo

To vše jede s námi na ostrov

To společné spolu

U lože, u stolu
Pár myšlenek a věcí
A jiné plochy třecí

Naše Země i vesmír,
to dej mi i vezmi -

Pár přátel ve svetru

a plevy ve větru

To vše jde s námi na ostrov

Na zkoušku i na ostro

Až jednou dočasný čas nás obou

Nás časem naučí

si navzájem i boty obout

Tou dobou budem za dnešní ostrov vděční.

Možná tak začíná i život věčný.

Oh, yes.