Poctivý,vtipný, výstižný zpusob jak ríct veci vážné, závazné až nebeské
srozumitelnou recí i s úsmevem.

Bohdan Mikolášek - jeden z dobre známých písnickáru s koreny - i s temi hudebními - v ceskobratrské cirkvi. Písnicky jako Dum, kde bydlí láska, Ticho (o Janu Palachovi) tady zustaly, on ale po všech letech potížích to vzdal a vrací se ted z nedalekého Švýcarska. Nedalekého proto, že mu Cesko je stále "blízko". Tentokrát priváží dvanáct zcela nových písnicek.
Po jeho zkušenostech ve švýcarské církevní hudbe - manželka Jana je farárkou v Curychu - se pustil tentokrát do neceho u neho v ceských souvislostech nezvyklého: byl tu znám, že práve coby farárský syn, byly jeho písnicky jakoby jen civilní - ted zkusil v ceštine poprvé neco, cemu se jinde ríká "krestanské" písne - nechme se prekvapit - urcite to bude trochu jinak - prý v kostele s ním zpívá i publikum.

JK